O autorovi

Boris Filemon portrét

Boris Filemon

výstavy a projekce:

v 80-tých letech: celovečerní projekce diaporam v Brně, Rýmařově, Bratislavě, Nitře, Šumperku, Třešti,
mnohaleté úspěšné prezentace na mezinárodním festivalu v Opavě,
projekce kolektivní v Polsku, Švýcarsku, Německu, Maďarsku, Francii či Belgii,

ke 150 letům vzniku fotografie – autorské projekční pásmo ve Sjezdovém paláci na výstavišti v Praze,
další projekce 1990 MKS Pardubice, Brno 1991,

výstavní síň Fotochemy Hradec Králové 1991, Dolní Kounice 1993, Planetárium v Brně, Znojmo Žlutá ponorka
( pol. 90-tých let ), Brno – Komárov (Skladatelův rok, krajiny, Přátelé stromy, Síla stromů aj. 1997, 1999, 2000, 2002 a 2003),
VUT Brno 1998, zámek Slatiňany 1999 a 2004, Letovice 1999, Otrokovice 2000, Moravský Krumlov 2000 a 2002, Mahenovo divadlo v
Brně 2000, Rudice 2000 a cca 2004, Ladies Gun Club Brno 2001 a 2003, ACADEMIA Brno (nám. Svobody) 2002 a 2004, Strážnice 2003,
rektorát VUT Brno 2004, Kyjov Galerie Doma 2005, Maximvs Brno 2005, zámek Blansko 2006, Kyjov Kulturní dům 2006, Platinium Brno 2006,

zaměření :

surrealistický portrétní cyklus Skladatelův rok 1990-91 (ve sbírkách Moravské galerie)

sekvenční pojetí prezentace např. ”Přátelé stromy”,

abstraktní fotografie : hledání a nalézání ve tvarech a strukturách od dětství – něco podobného bylo rozvinuto a nazváno INFORMEL, od 70-tých let fotografuje „nalezená zátiší“, např. cyklus Mapy Karibiku 1997 z pevností San Juanu na Puerto Ricu – symbolika dávných map neznámých ostrovů a zemí, vrypy historie – příběhy XV. – XVII. století, s protikladem této konkvistadorské minulosti v podobě detailů subtropických a tropických stromů, abstraktní malby světly : Fascination de la musique – cílený návrat k autorovým výtvarným nápadům let osmdesátých (tehdy na diapozitivech ) : hudba vyjádřená použitím světel měst, ohňostrojů a jiných světelných zdrojů, hudba lesa, fantaskní notové záznamy fug, kvartet, symfonií, zrody hudebních myšlenek…., expresivní fotografie : cyklus V proudu

„antidokumenty“ (v 80-tých letech) v protikladu ke klasickému pojetí fotografického dokumentu s nadsázkou, přirovnáními a zkraty do nové kvality, živější, širší a s bohatší vypovídací schopností, než jakou má v přetížené době realita sama – hyperboly či pábení: např. vyjádření devastace minulé společnosti i přírody v audiovizuálních programech Město Er, Oči pro všední ráno, Odvrácená strana města, Kocábka, Slavkovské memento, Něco se děje,
70-tá a 80-tá léta – živá fotografie : vlaky, busy, ulice, „myslivci“, „hospodáři“, cyklus Zlomy – zvláštní technika montáže diapozitivů, krajinářský cyklus Paní Vysočina ( především černobíle), černobílé i barevné krajiny Moravy a Čech i jiných zemí

Zmiňován mj. :

  • měsíčník Československá fotografie: 1987, 2 : str.66 a násl., článek Opava a její osobnosti,
  • měsíčník Československá fotografie: 1988, 4: str.150 a násl., článek Quo vadis diafone
  • katalog pražského Salonu ke 150 výročí fotografie
  • Sanquis 2003, 28 : str. 76 a násl., článek Ludvíka Hesse : Umělec soudcem
  • Divoké víno, 2003, 5 ( internetový časopis http://www.divokevino.cz/0503/index.php )